Národní park
Bavorský les

ÿþ

Nelesní krajiny

Nelesní krajiny (Photo: Michael Pscheidl)

Pouze rašeliniště a balvanitá suťová „pole“ si v krajině Šumavy dokázala vlastními silami udržet les „od těla“. Nádherné kvetoucí krátkostébelné trávníky a sečené louky se svým bohatým hmyzím osazenstvem patří naproti tomu mezi společenstva, která si na lesu vyvzdoroval namáhavou prací teprve člověk.

V údolních polohách se v okolí komplexů rašelinišť podél potoků a v blízkosti obcí – většinou na hranici národního parku – nacházejí zbytky starých, kdysi extenzivně využívaných sečených a stelivových luk i pastvin. Za lokality mimořádné krajinářsko – estetické hodnoty platí tzv. „Schachten“, někdejší enklávy pastvin uvnitř masívu horského lesa. Vrcholy hor vyčnívají nad okolní plochy lesů alespoň zčásti jako bezlesé. V těsné návaznosti se tu vyskytují okrsky s vegetací skalních štěrbin a sušší vřesovištní společenstva.

Louky a horské pastviny („Schachten“)

Obyvatelé Šumavy se v drsném klimatu a na chudých půdách snažili zajistit si aspoň minimální příspěvek k zajištění své existence chovem dobytka. Důsledkem takového po staletí přetrvávajícího deficitního charakteru obhospodařování bez dostatečného hnojení byly ochuzené, zčásti až na vřesoviště degradované pastviny. Díky výskytu charakteristických rostlinných druhů jako smilky tuhé (Nardus stricta), hořce pannonského (Gentiana pannonica) či endemického, dnes jen velmi zřídka se vyskytujícího hořečku českého (Gentianella bohemica) byly dříve pastviny krajinnými prvky, jež krajině Šumavy dodávaly její typický ráz. Na bavorské straně nacházely svůj protipól v podobě tzv. "Schachten", vysoko uvnitř lesů položených, rovněž v důsledku pastvy odlesněných enkláv „parkovitého“ charakteru. Často jsou jejich obohacením zvláštní struktury jako např. balvany, staré stromy, kupy mravenišť, hromady sesbíraných kamenů a suché skalní zídky, představující cenné prostředí pro život řady druhů hmyzu, ptactva, plazů a netopýrů.

Podobně na živiny chudé, ale díky odlišnému způsobu využívání jinými druhy osidlované jsou sečené louky, které musely dodávat seno, aby dobytek mohl přežít dlouhou zimu. Typickými druhy jsou tu prha arnika (Arnica montana), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), zvonečník černý (Phyteuma nigrum), smolnička obecná (Lychnis viscaria) a jiné.Vlhké louky, původně sekané jen jednou ročně s cílem získat podestýlku pro dobytek, často odpovídají specifickému charakteru společenstva bezkolencových luk s typickými druhy jako je bezkolenec modrý (Molinia caerulea), podle něhož jsou i pojmenovány, nebo krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis) a jiné.

Se zánikem dřívějších forem obhospodařování mnohé z těchto ploch stále více degradují, četné typické druhy rostlin i hmyzu mizí a les se snaží tyto plochy znovu dobýt zpět.

Skaliska a vřesovištní lada

Typem prostředí výjimečné hodnoty jsou v národním parku impozantní balvanitá „moře“ jako např. na vrcholu Luzného ( Lusen 1373 m n. m.) a srázné skalní stěny, jako např. na Velkém a Malém Falkensteinu ( Großer a Kleiner Falkenstein -1313 a 1190 m n. m.)

Převážně bez osidlení kapraďorosty či vyššími rostlinami zůstávají balvanité suti. Významné je však jejich osidlování různými druhy lišejníků, přičemž nejrozšířenějším a tomuto typu prostředí dominujícím druhem je lišejník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), díky němuž mají skalní bloky charakteristické žlutozelené zbarvení. Pozoruhodná je také skutečnost, že je zde zachováno kompletní druhové spektrum střevlíkovitých brouků, typicky vázaných na balvanité sutě, kde díky specifickému proudění vzduchu dochází k jeho ochlazování. Druhová společenstva jsou zde z důvodů extrémních stanovištních podmínek velmi svébytná a na dané prostředí vysoce specializovaná.

Ostrůvkovitě rozptýleny se v balvanitých sutích nacházejí okrsky, obsazené keříčkovitou vegetací. Tato horská „lada“ jsou typická svými porosty brusnic – borůvky (Vaccinium myrtillus), brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a vlochyně (Vaccinium uliginosum). Výskyty vzácnějších druhů plavuníků se omezují na člověkem vytvořená stanoviště jako např. svahy cestních příkopů či bývalá místa odběrů zeminy.

Pukliny a štěrbiny srázných skalních stěn osidlují oproti balvanitým sutím vedle lišejníků i charakteristické druhy kapraďorostů a vyšších rostlin jako např. osladič obecný (Polypodium vulgare) a zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia).


ÿþ