Národní park
Bavorský les

ÿþ

Klima

Klima (Photo:Alice Alteneder)

Lidové rčení „tři čtvrtě roku zima a čtvrt roku chladno“ vystihuje – byť s trochou nadsázky – drsné klima Vnitřního Bavorského lesa, s vysokým úhrnem srážek a nízkými průměrnými teplotami plně odpovídající subkontinentálnímu charakteru klimatu středohor jihovýchodního Německa. Region je vystaven vlivům jak přímořského (atlantického), tak kontinentálního klimatu.

Vliv přímořského typu klimatu se projevuje na průběhu srážkových dějů. Od Atlantiku postupující fronty špatného počasí zde dosahují nejvýchodnější hranice dosahu planetárního pásu západních větrů a jsou zadržovány příčnou hradbou horského hřebene podobně jako vlhké vzdušné masy proudící sem z oblasti Středomoří. Po letním srážkovém maximu v měsících červnu a červenci následuje druhé, zimní maximum v měsících prosinec a leden.

Roční úhrn srážek pro údolní polohy mezi 600 – 700 (– 900) m n.m. dosahuje 1100 – 1300 mm, pro svahové polohy mezi 700 – 1150 m n.m. pak 1100 – 1400 mm a pro horské polohy nad 1150 m n.m. 1400 – 1800 mm (– 2500 mm), přičemž významnou roli tu hrají také srážky z mlh. V průměru zde platí, že na každých 100 m nárůstu nadmořské výšky připadá zvýšení úhrnu srážek o 90 mm. Na období vegetační periody od května do srpna připadá 450 – 750 mm z ročního úhrnu srážek (meteostanice Waldhäuser). Zhruba 30 – 40 % ročního úhrnu srážek padá ve formě sněhu. Mohutné vrstvy sněhové pokrývky jsou pro oblast charakteristické.

Vliv kontinentálního typu klimatu se projevuje na průběhu teplot. Na každých 100 m nárůstu nadmořské výšky se průměrná teplota snižuje o ca 0,5 °C. Horské a vrcholové polohy vykazují roční průměr 3 – 5 °C. Sněhová pokrývka za těchto podmínek přetrvává 7 – 8 měsíců. Teplo vyžadující listnaté dřeviny tu s výjimkou javoru klenu a jeřábu ptačího výrazně ustupují, charakter vegetace dominantně určuje přirozená smrčina. Svahové polohy s roční průměrnou teplotou mezi 4,5 – 7,5 °C a s dobou trvání sněhové pokrývky 4 – 6 měsíců jsou klimaticky nejvíce zvýhodněnou částí krajiny.

Je to zóna horského smíšeného lesa s bukem jako dřevinou určující charakter vegetace. V údolních polohách často charakteru kotlin či pánví s vysokým podílem zamokřelých minerálních a rašelinných půd se především v období podzimu a zimy vytváří tzv. “jezera studeného vzduchu", kde ale i v letních měsících během jasných nocí může dojít k poklesu teplot pod bod mrazu. Teplotní inverze jsou pro takové údolní polohy charakteristické. Roční průměr teplot vzduchu se tu pohybuje v rozmezí 3,5 – 6°C, sněhová pokrývka tu přetrvává 5 – 6 měsíců. Charakter přirozené lesní vegetace s převahou určuje smrk - nejlépe chlad snášející a nejvíce mrazu odolávající z hlavních domácích druhů dřevin.

Převládající větry vanou od západu a jihozápadu. Kontinentální tlakové výše v zimě jsou naproti tomu často provázeny mrazivým větrem z východu, zvaným Böhmwind („vítr z Čech“).


ÿþ